Ok, přišli jste se sem učit kytarové stupnice, takže se podíváme na naši první stupnici! 🙂. Durská stupnice. Je důležité pochopit, jak funguje durová stupnice, protože její vzor je měřítkem, podle kterého popisujeme jakýkoli jiný hudební zvuk. Každý akord a stupnice se jmenují podle toho, jak se k této stupnici hodí.
Transponování přeladěním kytary. Méně obvyklý je postup, kdy se celá kytara naladí o určitý interval výš nebo níž. V případě zmíněné písničky a transpozice o tón výš by byly struny naladěny na F#, H, E, A, C#, F# a akordy na kytaru by se hrály naprosto stejně jako v normálním ladění, jenom by jinak zněly
Řekneme si také zajímavosti, které jste o strunách možná nevěděli. 0:00 Úvod 0:30 Většina kytaristů struny moc neřeší 0:58 Tipy na úvod 1:36 Základní typy strun pro akustické kytary 3:10 Vinuté struny 3:24 Firma „Elixír“ 3:46 Jaké struny jsou dobré? 4:35 Jak často měnit struny? 5:57 Závěr
Odpověď zní: Ano, ale třeba myslet na to, že kovové struny mají mnohem vyšší pnutí. Naladění téhož tónu na kovové struně představuje mnohem větší zátěž na kobylku, než při použití nylonové struny. Kobylka zpravidla bývá na kytaře jen přilepena a úroveň lepeného spoje může, ale nemusí být na takovou sílu
Pokud jste hudebník, víte, že typ kytarových snímačů, které používáte, může způsobit nebo zlomit váš zvuk. Kytarové snímače jsou elektromagnetická zařízení, která zachycují vibrace strun a převádějí je na elektrické signály. Single coil snímače a humbucking snímače jsou dva běžné typy snímačů elektrické kytary. Humbucking snímače jsou vyrobeny z […]
Na akustické kytaře se tento jev projeví tak, že se přední deska vyboulí směrem nahoru. To zákonitě způsobí i zdvihnutí kobylky, která je k přední desce přilepená. Struny jsou tedy o poznání výše nad hmatníem než byly před tím a na nástroj se začná hrát obtížně, má vysoký dohmat.
Kytara. Kytara je drnkací strunný nástroj (chordofon) s hmatníkem. Tón vzniká rozechvěním struny napjaté mezi dvěma pevnými body – nultým pražcem a vložkou kobylky. Struny jsou rozechvívány drnkáním prsty nebo plektrem (lidově trsátko). Hmatník umožňuje získávat další tóny zkracováním chvějné délky struny
Nyní si ukážeme, jak podle tohoto určíme tóny na kterékoliv struně. Začněme strunou E. Když ji zahrajeme „naprázdno“, tj. tak, že levou rukou nedržíme žádný pražec, vznikne nám tón E. Když dáme prst levé ruky na první pražec této struny, vznikne nám tón F, na druhém pražci tón Fis, na třetím pražci tón G.
Na závěr už jen poznámku - struny je vhodné měnit jednu po druhé, aby krk nemusel tolik pracovat a konce strun si zakončete podle obr. výše. Každý kdo si někdy zapíchl strunu do prstu ví, jak je to nepříjemné. Pokud vám často praskají struny, možná najdete odpověď v kapitole Péče o nástroj
CgRfzn. 5e7075rz3e.pages.dev/3085e7075rz3e.pages.dev/6155e7075rz3e.pages.dev/9415e7075rz3e.pages.dev/3445e7075rz3e.pages.dev/495e7075rz3e.pages.dev/6885e7075rz3e.pages.dev/2125e7075rz3e.pages.dev/8545e7075rz3e.pages.dev/9755e7075rz3e.pages.dev/4175e7075rz3e.pages.dev/2395e7075rz3e.pages.dev/5305e7075rz3e.pages.dev/2285e7075rz3e.pages.dev/975e7075rz3e.pages.dev/336
jak často měnit struny na kytaře
